"Buďto za svůj život převezmete zodpovědnost a nebo budete celý život poslouchat jen rozkazy"

O nás

"Jsou dva způsoby jak prožít život. Jeden je nepovažovat za zázrak nic. Druhý považovat za zázrak úplně všechno." [Albert Einstein]

Jsme celkem normální, průměrná rodina. Máma, táta, dítě. Ráno do práce, do školy, odpoledne domů, obstarat věci k uspokojení základních potřeb, občas dovolená... když to výjde... Znáte to? Robert Kiyosaki to ve svých knihách nazývá "krysí závod". Bohužel záludnost tohoto závodu spočívá v tom, že si člověk ani neuvědomuje, že je jeho účastníkem a že z něho přestane hledat cestu ven.

Proč? Protože si myslí, že tohle je normální život. Normální? A kdo nám tyto normy určil? Kdo nám nalinkoval, jak chceme žít? S časem a věkem jsme si tyto otázky kladli stále častěji.

Prvním zlomovým obdobím byla mateřská dovolená. Najednou chyběl jeden příjem a tak se přibrala další práce. Jedna přes den, druhá večer a po nocích. Naše malá začíná s prvními slovy. Nejjednodušší je "táta" (není to proto, že by maminky nebyly v životě dítěte ty nejdůležitější). Znáte to možná sami, velká radost, hrdost a pocit štěstí. Ale ne tak docela u nás. Při vyslovení slova "táta" se naše malá nedívala na svého otce, ale na počítač, kde ten táta od rána do noci seděl, aby zajistil životní standard své rodině. Od této chvíle jsme si začali klást otázky, hledat odpovědi a učit se.

Nedávno jsme dělali pořádek v rodinných dokumentech a náhodou jsme otevřeli rodný list naší dcery a náš oddací list. Nebyla tam jména našich šéfů, přesto paradoxně s nimi trávíme více času, než s těmi, které nejvíc milujeme a na kterých nám nejvíc záleží.

Rozhodli jsme se, že uděláme společně všechno pro to, abychom mohli opustit "krysí závod" a stát se svobodnými lidmi.

Přestat snít o životě a začít žít náš sen. A víme, že jsme na cestě...

Když se ptali Dalajlamy, co ho nejvíc překvapuje, odpověděl: "Samotní lidé. Protože obětují zdraví, aby vydělali peníze, potom obětují peníze, aby znovu získali zdraví, potom se tak znepokojují minulostí a budoucností, že si neužívají přítomnosti a tak nežijí ani v přítomnosti ani v budoucnosti. A žijí tak, jakoby neměli nikdy zemřít a pak zemřou bez toho, aby předtím žili..."

Sdílet: